Hlupák

Odpusť mi prosím všechny moje hříchy,

Co pramenili z mé laciné pýchy,

Chtěl jsem se cítit jako král,

Ale byl jenom hlupák co si na něho hrál.

Stále opakoval ty samá slova,

A myslel si že baví tě poslouchat je pořád znova,

K tvým prosbám byl jsem hluchý slepý,

Tvou lásku rozpůlil tak ve dví.

Omlouvám se za své trapné výlevy,

I když poskytly mi vždy trochu úlevy,

A dávali mi pocit pána,

O to horší byla pozdější rána.

Procitnul jsem z krásného sna,

Vyhnala jsi mě jako psa,

Který zklamal tvoje touhy,

Přesto zanechal na srdci bolestné šmouhy.

Teď hledá domov kterého si nevážil,

City tak křehké ranit se odvážil,

Zbavený iluzí teď prochází svět,

Osamocený a zlomený chtěl by se vrátit zpět.

Cesta zpět však žádná není,

U tebe už dávno upadl v zapomnění,

Co na tom že návrat si přeje,

V tvém náručí se už jiný hřeje.